GALERIE

Věra Šatochinová
Rekultivace Severočeské hnědouhelné pánve
důl Libouš

vedoucí práce: Ing. arch. Ivan Kroupa
fakulta: FA ČVUT PRAHA
školní rok: 2004/2005

VI.
přehlídka
diplomových
prací 2005

aktuálně
GALERIE PROJEKTŮ
putovní výstavy

statut
podmínky
zápis ze zasedání poroty
vyhlašovatel



| 1 | 2 | 3 |


partneři projektu
 





Hodnocení poroty
Autorka se dotýká dosud neřešeného problému vytěžené krajiny v Severočeské hnědouhelné pánvi - dolu Libouš. Z návrhu je čitelná propracovanost, které předcházela hluboká analýza problematiky a studium vlastností a podmínek území. Rekultivací mrtvého vyřazeného dolu vrací autorka tuto oblast zpět člověku jako funkční rekreační zónu. Velkou pozornost zasluhuje podrobně zpracovaný vodní slalomový a rodeový kanál, který spolu s objektem loděnice vytváří dominantní, architektonicky kultivovaný celek

Autorská zpráva
Podkrušnohorská pánev s vyrvanými vnitř-nostmi by si měla odpočinout. Pokouším se jí naimplantovat novou krajinu. Bude jiná než původní, ale třeba dosáhne jiných speci-fických hodnot, a stane se tak krajinou znovu navštěvovanou lidmi, obývanou rostlinami a živočichy. Možný přístup k rekultivacím dolů znázorňuji na příkladu dolu Libouš, který leží mezi Kadaní a Chomutovem. Za výchozí bod jsem si vzala současnou rozlohu asi 3,5 x 5 km a hloubku 100 m. Hranice dolu se ale až do roku 2038 budou stále posouvat. Chci, aby si důl Libouš zachoval svoji morfologii po těžbě uhlí. Zachovávám hrany od rypadel. Nechci přesouvat enormní množství zeminy a vytvářet ztracenou idylickou krajinu existující před těžbou. Možná nalezneme specifický krajinný ráz v nynější podobě a naopak se nám stane impulsem pro nové pojetí krajiny. Předpokladem pro život je voda. Chci, aby se do vyrvané krajiny vrátila voda, vegetace, zvířata, lidé, cesty. Chci, aby se důl zapojil do ekosystému okolní krajiny, do systému biocenter a biokoridorů. Vytvořením jezera Libouš se nastolí lepší vodní a tepelný cyklus. Jako přítoky využívám tři krušnohorské vodní toky - Lideňský potok, Lužničku a Hutnou. Odtok jezera napojuji do současné řeky Hutné. Když už přivádím vodu do jezera Libouš, proč nenajít pro vodní kanál zajímavé řešení. Zpevněný vodní kanál tak může sloužit jako slalomový (480 m dlouhý, 2% průměrný spád, průtok 15 - 18 m3/s) a rodeový kanál (650 m dlouhý, 3,3% průměrný spád, průtok 15 - 18 m3/s, vodopády 3 + 5 + 9 m), samozřejmě fungující spolu s retenční nádrží. Na horní hraně dolu jsou vhodné plochy pro osídlení. Vytvářím komunikace od osídlení k jezeru Libouš příčně přes hrany dolu. Mají mostový charakter a jedna komunikace je ztvárněna terénním valem se zaříznutým kaňonem vodního kanálu. V horní části kanálu je umístěna loděnice. Jezero skýtá rekreační plochy a veslařské centrum. Důl může být užíván farmáři pro chov zvířat apod. Území je částečně energeticky nezávislé, na horní hraně jsou osazeny solární panely.

2. cena ČKA