VIII.
pøehlídka
diplomových
prací 2007



Aktuálnì

GALERIE PROJEKTÙ 2016

Protokol ze zasedání poroty


Vyhlašovatel

Pavel Matyska
Galerie moderního umění Hradec Králové
vedoucí práce: Ing. arch. Jan Sedlák, Ing. arch. Ivan Hnízdil
fakulta: FA ČVUT PRAHA
rok: 2007

Práce hodnocená v prvním kole 
 





Warning: include(2007/partneri.php): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/33262/virtual/www/funkce.php on line 983

Warning: include(2007/partneri.php): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/33262/virtual/www/funkce.php on line 983

Warning: include(): Failed opening '2007/partneri.php' for inclusion (include_path='.:/data/web/virtuals/33262/virtual') in /data/web/virtuals/33262/virtual/www/funkce.php on line 983

Warning: include(2007/skoly.php): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/33262/virtual/www/funkce.php on line 987

Warning: include(2007/skoly.php): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/33262/virtual/www/funkce.php on line 987

Warning: include(): Failed opening '2007/skoly.php' for inclusion (include_path='.:/data/web/virtuals/33262/virtual') in /data/web/virtuals/33262/virtual/www/funkce.php on line 987
Autorská zpráva

ÚVOD


Myšlenka výstavby galerie moderního umění v Hradci Králové na pozemku v centru města není nijak novátorská. Na stejné místo navrhl budovu městské galerie prof. Josef Gočár již roku 1932. Ač byl jeho návrh přijat a dotažen až do stádia stavební dokumentace, nebyl nikdy realizován. U Gočára tak pokračovala smutná série nerealizovaných projektů galerií a Hradec Králové přišel o funkcionalistický symbol, který by jen podtrhl jeho bouřlivý stavební rozvoj v období první republiky. Další využití této parcely bylo opět charakteristické pro dané období a po dobu více než třiceti let zde na piedestalu stál sovětský tank.
Je tedy rozhodně výzvou, navrhnout projekt do sousedství budov takových architektů, jakými byly Jan Kotěra v podobě městského muzea z let 1907 – 1912, Jiří Reichl u budovy národní banky z roku 1931 a architekt M. Babuška v případě budovy městské filharmonie z roku 1930 a představit projekt, který se do jisté míry konfrontuje s již zmiňovanou galerií Josefa Gočára .


KONCEPCE


Projekt sleduje dvě základní linie v provozu galerie, kdy kromě vlastních výstavních prostor poskytuje dostatečné zázemí pro vzdělávání a pro odbornou a správní činnost. Z tohoto předpokladu vychází i základní provozní schéma a členění hmot. Část správně vzdělávací je navržena v typologii odpovídající její funkční náplni. Výstavní část je naopak pojata dynamicky, kdy návštěvník prochází v rámci expozice kontinuálním výstavním prostorem organizovaným principielně do jakési spirály, která vrcholí na střeše administrativní části. Spirála je zde užita ve smyslu pohybu návštěvníků, nikoli jako dogma formující budovu.

Toto „ duální “ pojetí se výsledně propisuje i do tvarového řešení, kdy část správně – vzdělávací je navržena jako statická hmota s expresivní fasádou reprezentující tuto instituci navenek a část výstavnickou, která svojí formou naznačuje dynamicky pojatý interiér a vytváří kontrastní hmotu k administrativní části.


NÁVRH


Vlastní projekt představuje budovu se čtyřmi nadzemními podlažími a dvěma podzemními podlažími a přidružený dvoupodlažní objekt podzemních garáží. Je zde počítáno se třemi oddělitelnými provozy – výstavní prostory , komerční (pronajímatelné) plochy a správně - vzdělávací centrum, které mohou fungovat zároveň, kdy se vzájemně doplňují, nebo samostatně.





Přístup do budovy pro návštěvníky je zajištěn jednak hlavním vstupem a dále pak vstupem z podzemních garáží a bočním vstupem z prostoru kavárny. Všechny vstupní tahy se setkávají ve vstupní hale, odkud je dále pohyb návštěvníků distribuován rampami do výstavních prostor a vzdělávacího centra.
Výstavní prostor je navržen se záměrem vytvořit klidné a nerušené prostředí, které svým pojetím nekonkuruje vystaveným dílům. Vlastní řešení představuje kontinuální výstavní prostor kombinující výstavní sály ve sklonu a na rovině, jejichž plocha je ve vzájemném poměru asi 1 : 1,2. Prostor je formován tak, aby při stejném principu ve všech patrech docházelo k rozdílnému prostorovému zážitku. Půdorysy výstavních sálů se v jednotlivých podlažích liší a poskytují různé možnosti expozice děl. Příkladem je dvoupatrový výstavní sál v 2. np nebo sál s prosklenou exteriérovou stěnou ve 4.np případně sál s průhledem do prostoru třípodlažního atria. Zakončením celé expozice a pomyslný vrchol spirály představuje venkovní výstavní prostor situovaný na střeše administrativní části. Tato terasa poskytuje výhled po celém nábřeží v centru města a návštěvník se zde po shlédnutí uměleckých děl, kdy byl od okolí izolován a soustředěn na expozici, opět dostává do kontaktu s okolním světem.
Střešní terasa je od výstavních prostor oddělitelná a je zpřístupněna komunikačním jádrem tak, že umožňuje konání společenských akcí nezávisle na provozu galerie.

Správně – vzdělávací část je členěna po jednotlivých podlažích dle funkcí. V přízemí objektu na nejfrekventovanějším nároží jsou situovány pronajímatelné komerční plochy pro kavárnu a obchod s artiklem vztahujícím se k umění. Oba provozy jsou zpřístupněny z exteriéru budovy a kavárna poskytuje i jeden vstup
(výstup) do galerie. Kavárna je provozně samostatná a nabízí veškeré potřebné zázemí. Záměrem je docílit vzájemnou podporu komerčního provozu a provozu galerie.

Vzdělávací centrum umístěné ve 2. np je navrženo dle předpokladu, že návštěvníkovi je nutné dát možnost získat teoretický základ a poskytnout určitý výklad jednotlivých uměleckých děl ještě před vstupem do vlastní expozice. V tomto duchu je zde tedy navržena čítárna knih a časopisů vybavená také počítačovými stanicemi s připojením na internet a pro hlubší zájemce také studovna. Pro co největší přiblížení návštěvníkům je zde umístěna projekční kabina a pro přednáškovou činnost jsou zde velké a malé auditorium s kapacitou 114 a 45 míst.

Funkční náplň 3.np bychom mohli nazvat jako vzdělávací – tvůrčí. Do tohoto podlaží je situován univerzální ateliér pro příležitostnou tvorbu, kde se odehrávají aktivity spojené s dětskými programy připravovanými galerií a další. Sem je také umístěna multimediální laboratoř, jejíž zařazezní do programu je reakcí na nově otevřený obor multimediální tvorby na Univerzitě Hradec Králové.

Kompletní administrativa je pak situována ve 4.np, kde sídlí správa instituce i budovy. Administrativní funkce je zde rozšířena o oddělení historie umění a poskytuje zázemí pro vědeckou činnost.

První podzemní podlaží je rozděleno do dvou částí odlišným způsobem než je tomu u podlaží nad ním. Je zde situována víceúrovňová expozice dočasných výstav zpřístupněná jak rampou, tak zvláštním výtahem. Na ni navazuje technická část, která poskytuje technické zázemí jak pro celou budovu, tak pro umělecké sbírky. V tomto podlaží se také odehrává zásobování objektu, kdy navržená světlá výška garáží a galerie



umožňuje příjezd vozů kategorie Ford Transit. Z bezpečnostních důvodů tato vozidla zajíždějí až do objektu galerie.

V tomto podlaží se dále nacházejí zaměstnanecký vstup a vstup z podzemních garáží pro návštěvníky galerie.

Ve 2.PP jsou umístěny deposity prací na papíře, plastik a malby.



| CENY A UZNÁNÍ ČKA | ZVLÁŠTNÍ VĚCNÉ CENY | PRÁCE HODNOCENÉ VE 3. KOLE | PRÁCE HODNOCENÉ VE 2. KOLE | PRÁCE HODNOCENÉ V 1. KOLE |

  Galerie