XVI.
přehlídka
diplomových
prací 2015



Aktuálně

GALERIE PROJEKTŮ 2016

Protokol ze zasedání poroty


Vyhlašovatel

Šrolová Andrea
Být v krajině
vedoucí práce: Ing. arch. Jan Mléčka, Ph.D.
fakulta: FA VUT Brno
rok: 2015

3. cena ČKA 
 


| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |

partneři projektu 

Archicad

Česká centra

Marsh

ČSOB pojišťovna

Sipral


Skeletsystem Goldbeck

  zúčastněné školy 

     



        Vysoká škola umělecko průmyslová v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze






Hodnocení poroty
Projekt odlišující se od ostatních svým introvertním, až intimním přístupem postaveným na hledání kontemplačních poloh fragmentů člověkem ovlivněné (dokonstruované) krajiny. Autorka, spíše než aby navrhovala, nachází a preparuje atmosféry latentně přítomné (či tušené) v prostoru sedmi lomů na kámen ležících v blízkém okolí Jičína. Vytváří cyklus architektonických básní (či skladeb) na témata, která v ní uvnitř lomů zarezonovala. Výsledné návrhy vnímáme spíše jako záznamy této rezonance než jako projekty usilující o realizaci, jež by byla v několika případech obtížná (v dnešní „době ekonomické“ až nemožná). Za nejcennější pak považuji moment přenosu objevené atmosféry pomocí autorky coby nástroje na diváka, který překvapen svou schopností percepce znovu zjišťuje, jak neostré okraje obor architektura má.

Autorská zpráva

Již od nepaměti ovlivňoval člověk prostředí kolem sebe. Přetvářel divokou přírodu na krajinu kulturní. Tento proces byl silně ovlivněn středověkým budováním městských struktur a završen úplnou kolonizací českých zemí v době baroka. V tomto období vznikly na území Jičínské kotliny dvě úžasné barokní krajinné kompozice. První, velkolepou – manýristickou / raně barokní, vytvořil Albrecht z Valdštejna na ose Veliš–Valdice – se srdcem v centru Jičína. Druhou, pozdně barokní, citlivě navazující na hodnotu míst, komponoval rod Šliků (čtyři drobné kaple).

Dnes už nemáme jednotný styl, jak tomu bývalo v minulosti, a taky už nepodléháme panovníkovi, který by rozhodoval o našich krocích… Jsme svobodní a máme hmotný dostatek. Žijeme v době podporování individualismu a různorodosti. To nám dává volnou ruku, ale taky komplikuje rozhodování. Naší každodenní krajinou je spíš město. Ne vesnice, jak tomu bývalo dřív. Krajinu, která zbyla za periferií, už nekomponujeme, ale konzumujeme. Vztah se stal jednostranným. Proto při pohledu na 300 let trvající zásahy lidí – místa stále stejně silná a charismatická – mi vyvstává otázka…

Co zůstane po nás?
V krajině Jičínské kotliny jsem vytipovala sedm čedičových lomů: Veliš, Dubolka, Houser, Železný, Zebín, Čeřov, Brada. Místa se silným geniem loci. Většina z nich je silně narušena těžbou. Kámen pak byl použit na tvorbu silnic. Zajímavé, jak tato čistě zištná, materiální činnost dala vzniknout tolika svébytným prostorům.

Dnes stojíme na rozcestí. V baroku byla tvořena skutečná hodnota komponované krajiny, v industriální době se celé prostředí výrazně změnilo a je teď na nás, jakým směrem se vydáme. Budeme vytvářet, nebo konzumovat? Moje diplomová práce se zabývá tvorbou nové krajinné kompozice.



| OCENĚNÉ PRÁCE |
| PRÁCE HODNOCENÉ VE 3. KOLE | PRÁCE HODNOCENÉ VE 2. KOLE |
| PRÁCE HODNOCENÉ V 1. KOLE |

  Galerie