VII.
pøehlídka
diplomových
prací 2006



Aktuálnì

GALERIE PROJEKTÙ 2016

Protokol ze zasedání poroty


Vyhlašovatel

Geršlová Dana
Zeleň obytné zástavby města Hluboká nad Vltavou

vedoucí práce: Ing. Matouš Jebavý
fakulta: FAPPZ ČZU PRAHA
rok: 2006

Práce hodnocená v prvním kole 
 


| 1 | 2 |

partnei projektu 

Archicad

esk centra

Marsh

SOB pojiovna

Sipral


Skeletsystem Goldbeck

  zastnn koly 

      
  Vysok kola umlecko prmyslov v Praze
         
Autorská zpráva


Tato práce se zabývá rozborem zeleně obytné zástavby města Hluboká nad Vltavou a jejím začleněním do okolní krajiny. Zeleň je velmi významným faktorem kompoziční skladby malého města. Uplatňuje se nejen svým vnějším výrazem ve vizuálně vnímaných prostorových vztazích, ale také v urbanistické skladbě díky funkcím, které jednotlivé funkční plochy zeleně plní. Základní funkční plochy zeleně společně se spojovacími prvky zeleně vytvářejí v organismu malého města systém, který je nepostradatelný pro zdravé fungování celého města. Tento nezastupitelný význam zeleně v urbanizovaném prostředí vede k nutnosti jejího odborného plánování. Jedině tak může dojít k dosažení nejen komfortu a lidského pohodlí v městském prostředí, ale také k nutnému propojení systému městské zeleně s příměstskou krajinou.
Cílem diplomové práce je zhodnocení současného stavu systému zeleně malého města Hluboká nad Vltavou s důrazem na obytnou zástavbu tohoto města. Na základě zjištěných poznatků jsou pak vypracovány konkrétní návrhy na rekonstrukci zeleně ve vybraných územích.
Město Hluboká nad Vltavou bylo vybráno jako reprezentativní malé město vykazující všechny vlastnosti malého sídla. Hluboká nad Vltavou se nachází zhruba 10 km severně od Českých Budějovic, na rozhraní Českobudějovické a Třeboňské pánve. Město leží na obou březích řeky Vltavy, kde části na levém břehu Vltavy (Podhradí, Podskalí a Hamr), spojuje most se Zámostím na pravém břehu. Plocha katastrálního území činí 9 111 ha. V Hluboké nad Vltavou žije 4600 obyvatel. Historie města je spjata s hradem Hluboká, později přestavěným na zámek, tyčící se na zalesněném vrchu nad městem a Vltavou. Je jednou z nejnavštěvovanějších historických památek v Čechách a jeho zásluhou je obec turisticky nejvýznamnějším místem jihočeského regionu. Přítomnost zámku a blízkost Českých Budějovic jsou hlavní faktory ovlivňující rozvoj města a způsob života v něm. Přirozená spádovost obyvatel do Českých Budějovic je do jisté míry příčinou omezeného rozvoje průmyslové výroby a naopak posílení obytné funkce především ve formě individuální bytové výstavby.
Pro rozbor zeleně obytné zástavby jsem vypracovala samostatný výkres č. 1.3 v měřítku 1:10 000. Z tohoto výkresu je patrné převládající zastoupení zahrad rodinných domů oproti ostatním typům zeleně v obytné zástavbě. Dle charakteru zástavby a využití přilehlých ploch jsem rozlišila zeleň na smíšenou centrální zónu, zeleň bytových domů, zeleň sídlištní, zeleň řadových domků, zeleň starších a nových rodinných domů.
Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů mé diplomové práce je rozbor a následné návrhy na rekonstrukci severní části Zámostí rozhodla jsem se vypracovat podrobnější analýzy této části města. Vypracované analýzy zahrnují rozbor dopravního systému (výkres č. 2.1), zastavěného území (výkres č. 2.2), systému zeleně (výkres č. 2.3) a kompozice krajiny (výkres č. 2.4). Analýzy ukazují a rozlišují různé funkce a využití jednotlivých částí území a dávají nám tak velmi přesný a ucelený přehled o dané lokalitě.
Prvním návrhem konkrétních úprav je rekonstrukce barokní křížové aleje v lokalitě Křesínská (výkresy č. 2.5 a 2.6). Vzhledem k rozloze daného území (cca 80 ha) jsem zvolila měřítko 1 : 5000 a 1 : 2500. Tento návrh se opírá o historické prameny Hlubocka a mapu stabilního katastru daného území, kde je existence této aleje zaznamenána. Hlavním cílem celé koncepce je dokreslení původní barokní křížové linie v krajině a zpřístupnění celé lokality veřejnosti za účelem rekreace. Tomu má napomoci především využití alejí jako cyklostezek a vycházkových tras pro pěší se zajímavými průhledy do krajiny. Bezpečný a pohodlný přístup do celé lokality zajišťuje nadjezd pro cyklisty a pěší nad plánovanou silnicí 2. třídy.
Druhý návrh na rekonstrukci plochy veřejné zeleně se zabývá již podstatně menším územím v okolí statku Křesín. Statek Křesín se nachází v centrální části lokality Křesínská na louce zvané Pod dřevnicí a těsně navazuje na nově vzniklou obytnou zástavbu v Zámostí. V návrhu na rekonstrukci se snažím využít strategickou polohu celého objektu, danou jeho historií (država královského lovčího) a znovu ho začlenit do systému okolní krajiny. Vycházím z rekonstrukce celého území Křesínská a jeho přeměny pro rekreační účely. Jelikož se statek Křesín nachází na křižovatce tří k němu se sbíhajících alejí, vybízí tak jasně k zastávce návštěvníků i místních obyvatel. Jeho snadná dostupnost pro pěší, cyklisty i motoristy mě vedla k nalezení jeho nové funkce : rekreačního zařízení s restaurací. Restaurace by se jistě stala jak oblíbeným výletním místem, tak by zároveň přispěla k občanské vybavenosti celé lokality. Statek by se tak stal hodnotným centrem celé rekreační zóny jak pro místní tak i pro návštěvníky z okolí. Návrh je zpracován od hmotové studie (výkres č. 3.1) přes půdorys (výkres č. 3.2), axonometrii (výkres č. 3.3) a perspektivy (výkres č. 3.4)až po podrobný osazovací plán (výkres č. 3.5), navrhující konkrétní taxony.
Zatímco předchozí návrhy na úpravu zeleně se zabývaly veřejným prostranstvím, poslední návrh zeleně obytné zástavby je plochou soukromou. Vybraná zahrada u rodinného domku se nachází v nové obytné zástavbě v lokalitě Křesínská. Návrh na rekonstrukci této plochy slouží jako reprezentativní vzorek soukromé zahrady v této lokalitě a je detailem komplexně řešeného území. Kompozice je promyšlena tak, aby splňovala jak požadavky majitelů na obytnost a estetiku zahrady, tak zároveň respektovala své okolí a svým charakterem vkusně zapadala do okolní krajiny. Umístění zahrady v městské části Zámostí a podrobněji pak v nové obytné zástavbě v ulici Křesínská objasňuje výkres č. 4.1. Pro tuto zahradu jsem vypracovala dva samostatná kompoziční řešení. Pro první návrh řešení jsem vytvořila tři plány v měřítku 1 : 100 - půdorys (výkres 4.2), kde je dobře patrná geometrická kompozice celého řešení, axonometrii (výkres 4.3), která ukazuje prostorové uspořádání zahrady a osazovací plán (výkres 4.6), kde jsou zakresleny konkrétní taxony rostlin a jejich přesné umístění. Pro druhé kompoziční řešení jsem vytvořila pouze půdorys (výkres č. 4.4) a axonometrii (výkres č. 4.5).



2006
| CENY A UZNÁNÍ ČKA | ZVLÁŠTNÍ VĚCNÉ CENY | PRÁCE HODNOCENÉ VE 3. KOLE | PRÁCE HODNOCENÉ VE 2. KOLE | PRÁCE HODNOCENÉ V 1. KOLE |

  Galerie