XIII.
přehlídka
diplomových
prací 2012



Aktuálně



Vyhlašovatel

Roženská Michaela
Bašty architektury
vedoucí práce: prof. Ing. arch. akad. arch. Alena Šrámková
fakulta: FA ČVUT Praha
rok: 2012

Cena poroty 
 


| 1 | 2 |

partneři projektu 

Cegra

Česká centra

Marsh

ČSOB pojišťovna

mediální partneři

Časopis Architekt
E-architekt

  zúčastněné školy 

      
  Vysoká škola umělecko průmyslová v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze

         

    

Hodnocení poroty
Drzý, svižný, provokativní a přínosný návrh, brilantně se vypořádávající s problematikou místa, kritizující dnešní stav zadávání zakázek a poukazující na fakt, že některá místa nejsou spojena jen s přímým soukromým vlastnictvím, ale jsou součástí tváře místa a mělo by být v zájmu města je objektivně řešit. Dva nové objemy urbanisticky, hmotově i sochařsky řeší již několikrát řešené místo s lehkostí vizionáře, vytváří jednu z novodobých bran do města, povídají si se svými sousedy a společně vytváří tolik dnes hledané město. Bohužel na rozdíl od jiných návrhů, které jsme měli možnost vidět v médiích. Více ctnosti architektům, architektuře a celé kultuře.

Autorská zpráva

DVĚ BAŠTY
Na konci Revoluční ulice, mezi Starým a Novým městem, před Štefánikovým mostem na vltavském břehu, naproti volnosti Letné stojí dvě bašty.
Bašty architektury.
Chtějí, aby se lidé zajímali o dění v Praze, aby bylo poctou uspořádat soutěž a bylo se jí kde chlubit, aby se znovuobjevily touhy a vize. Rády by, aby k nim chodili lidé diskutovat u oběda, vidět nejnovější nápady, prozkoumat ty staré a zapomenuté, koupit dárek, prohlédnout knížku, podívat se do dálky, setkat se, slyšet a vidět neuvěřitelné představy, zastavit se před vstupem, zůstat ještě chvíli po přednášce. Přejí si dostat život až na konec Revoluční. Vytvořit cíl. Cíl cesty.
Respektují své sousedy. Ty velké, i ty malé. Všichni jsou svědectvím. Středověk, který se zachoval při pohledu od řeky a nechává nahlédnout do hlouběji do nitra Prahy. Odkrývá, co povětšinou na pravém vltavském břehu zůstává ukryto za první m plánem majestátních budov. Tady a u Anežského kláštera vykukuje středověk a dosahuje jako kdysi k řece. Vznešené nábřežní budovy se promenádují u Vltavy. Nejkrásnější místa v Praze mívají vždy stopy z různých období. Bývají trpělivými svědky postupného vývoje.

Jsou dvě. Uzavírají a zároveň otevírají. Otevírají novou kapitolu. První uzavírá Revoluční v úrovni paláce Merkur. Druhá se odvažuje dál, dívá se na Letnou, Štvanici, postupuje blíže k vodě. Snaží se lákat k pokračování, k cestě, k rozhlédnutí se. Je odvážnější, vydala se vstříc neznámu. Dovolila si vstoupit do volného prostoru mezi dvěma ministerstvy. Stává se objektem v parku mezi nimi. I proto je v ní vždy aktuální dění, nové soutěže, přednášky, prostor k diskusi. První navazuje obchodním parterem na Revoluční třídu a nabízí možnost prozkoumat vývoj Prahy, neuskutečněné vize, usadit se s knížkou v nejvyšším patře a hledět v dál. A také dává možnost zahlédnout a přímo vstoupit z Revoluční k baroknímu domu za ní.

Spolu. Spolu zdůrazňují místo. Jedinečné svojí polohou. Na konci rušné obchodní třídy, v blízkosti vládních budov, se zeleným obrazem Letné před sebou, s Pražským hradem na dohled. Místo nedoceněné, přitom polohou odpovídající Národnímu divadlu. Vítají a loučí se.

Mezi sebou. Patří k sobě. Komunikují spolu. Jsou podobné, ale stejné nejsou.
Za sebou mají slepý štít, který zůstává slepým štítem a dále nese svoji lákající a upozorňující úlohu. Stává se pozadím pro nové dění před ním. Obrazovkou dění v baštách.



| OCENĚNÉ PRÁCE |

| PRÁCE HODNOCENÉ V 5. KOLE | PRÁCE HODNOCENÉ VE 4. KOLE |
| PRÁCE HODNOCENÉ VE 3. KOLE | PRÁCE HODNOCENÉ VE 2. KOLE |
| PRÁCE HODNOCENÉ V 1. KOLE |

  Galerie